Pohřební procesí slavilo úspěch

V neděli 6.11.2016 uspořádal spolek Krásné sousedění v Krásném Březně akci s názvem Hřbitovní procesí. Akce se zúčastnilo přibližně 30 lidí. V sychravé nedělní odpoledne se sešla skupinka lidí před kostelem svatého Floriána v Krásném Březně, aby se vydali na pohřební průvod k hrobům významných osobností našeho města.

Počasí korespondovalo s posláním tohoto průvodu, jímž nebylo jenom seznámení s místem posledního odpočinku Ústeckých velikánů ale hlavně poukázat na neblahou situaci tohoto unikátního místa. I přes odpolední mlhu a drobné mrholení, o chladu nemluvě, byla na místě dobrá nálada plná očekávání.

Po krátkém úvodu pořadatele Aleše Bárty ze spolku Krásné sousedění, z. s. se slova ujal přední ústecký historik Martin Krsek, jenž celý průvod vedl a prokládal ho svým oborným výkladem.

Jak Martin Krsek uvedl: „Sešli jsme se u tohoto kostela záměrně, protože nás čeká neveselé putování, a tak bychom měli začít u něčeho pěkného.“ Poté přítomné seznámil s historií i současností této památky, která je od roku 2008 chráněna jako kulturní památka České republiky a v minulých letech prošla kompletní rekonstrukcí. Za zmínku stojí unikátní pozdně renesanční oltář s alabastrovými reliéfy vytvořený Melchiorem Kuntzem z Freibergu.

Pak se již celá skupina vydala na pouť k hřbitovu, jenž byl naším hlavním cílem. Průvod se cestou rozdělil na několik skupinek, které se opět spojily před branou hřbitova. Po cestě Martin Krsek upozornil poutníky na studánku Panny Marie, která se nachází pod samotným hřbitovem. U vchodu nám stručně představil historii tohoto hřbitova a instruoval nás, jak bude naše národopisná procházka pokračovat.

Poté již naše skupina pokračovala k první ze čtyř cenných hrobek. Touto první hrobkou byla hrobka rodiny Wolfrumů. Poutavé vyprávění o významu tohoto rodu nejenom pro Ústí nad Labem prokládal Martin Krsek zajímavými informacemi o architektuře tohoto skvostu. Dále jsme pokračovali k neogotické zádušní kapli, která je v dezolátním stavu, jako ovšem celý hřbitov. Okolo hrobky rodiny Baselt jsme pokračovali k nejlépe zachovalé hrobce Fritze Wolfruma. Průvod se vinul celým hřbitovem a výklad Martina Krska upozorňoval příchozí nejen na architektonické zajímavosti, ale i na pozůstatky vandalismu, kterými tento zajímavý hřbitov tolik trpí.
Průvod nakonec dorazil k nejvíce zdevastované hrobce, která náleží rodině Köhlerů, což byla rodina předních ústeckých stavitelů. Jak řekl Martin Krsek: „Rodina Köhlerů postavila dvě třetiny samotného Ústí.“ Alwin Köhler je podepsán například pod stavbou výletní restaurace Větruše, Erbenovy vyhlídky a mnoha dalších budov. Stav této hrobky je naprosto tristní, má propadlou střechu, dokonce je proražena samotná krypta a tím pádem odhaleny samotné rakve.

Aby naše putování ale nebylo jenom pochmurné, připravili pořadatelé kulturní tečku se sladkým podtextem. Kulturní tečkou bylo stínové divadlo potulného spolku Jana Kvapila a sladkým překvapením byl teplý bio mošt ze zahrady téhož majitele. Hra se jmenovala „Kachna, smrt a tulipán“.

Během procházky po hřbitovu se dostatečně setmělo, a tak po dokončení výkladu Martina Krska se mohlo hned začít. Ještě před uvedením hry promluvil pořadatel Aleš Bárta: „Za náš spolek Krásné sousedění děkuji všem, kteří s námi i přes nepřízeň počasí vydrželi až doteď a zvu vás na unikátní stínové divadlo na závěr a drobné občerstvení.“
Samotné stínové divadlo trvalo přibližně patnáct minut a bylo velice poutavé. Publikum ani nedutalo v očekávání, jak příběh dopadne. Následná ochutnávka teplého moštu rozehřála návštěvníky před cestou k domovu, až bylo člověku líto, že vše končí. Potemnělým hřbitovem za občasného svitu zapálených svíček se pak účastnici vydali na cestu ke svým domovům.